středa 21. května 2014

Izmir

Turecko mě nikdy ničím nelákalo. Především proto, že neznám řeč, nijak extra mě nezajímá jejich kultura a opravdu nemám ráda islám. Naše univerzita je však pro turecké studenty vyhledávaným útočištěm a ročně jich tu máme kolem stovky (a počty stoupají). Je zvykem partnerské zahraniční školy navštěvovat a tak, když jsem letos dostala možnost prezentovat článek na mezinárodní konferenci v Izmiru, tak jsem si zároveň vybrala i jednu z izmirských univerzit k monitorovací návštěvě.

Izmir ale naprosto překonal mé očekávání - velkolepé moderní město s historickými zákoutími, na svazích olivové sady a nádherně modré moře...

Cesta utekla celkem příjemně - letěli jsme s Turkish Airlines a jejich servis byl bezchybný - hlavně tedy skvělé jídlo v letadle :) Mezipřistání v Istanbulu bylo (až na šílenou frontu na pasové kontrole) taktéž úžasný zážitek - tohle cca 16 milionové město jsme přeletěli pěkně nízko a ještě ho pěkně obkroužili, takže výhled stál opravdu za to. Navíc je zdejší letiště přímo ve městě a z oken vidíte moře. Mít tam těch 8 hodin na přestup, co jsme měli při poslední cestě v Athénách, tak by se dalo leccos podniknout! Času však bylo málo.



Izmir


Izmir neboli starořecká Smyrna je od Istanbulu vzdálen něco přes hodinu letu letadlem, má nějaké 4 miliony obyvatel a řadí se vůbec k nejmodernější tureckým městům. Leží v úzkém zálivu, takže když stojíte na pobřeží, tak ho vidíte téměř kolem dokola :)

Takhle vypadal chvilku po ubytování v hotelu:


A takhle ráno:


Hotel Kaya byl prostě boží... Byl sice kus dál od centra, ale zato v lokalitě, kde se nachází mnoho termálních pramenů. Hotelové lázně jsou otevřené do půlnoci a tak nebylo nad čím váhat a volný čas tam byl využit beze zbytku :)

První dopoledne jsem měla volno a tak jsem vyrazila s kolegyní Marií z Běloruska (která žije v Polsku a má manžela Nora, prostě internešnl) na tržnici plnou "značek". Na to otravování tureckých prodejců asi nikdy nezapomenu a tak moc mě to rozčilovalo, že jsem si vůbec nic nekoupila. A ani, když jsme tam poslední den byli podruhé.

Ani jsme s Marií netušily, jaké dobrodružství se nám naskytne. V Izmiru totiž spotánně vypukla demonstrace proti vládě jako reakce na důlní neštěstí, které se nedávno přihodilo v Somě (podrobnější zprávy například zde). Srocení několika stovek především mladých lidí začala rozhánět policie s vodními děly a bylo tak zablokované celé centrum, které jsme potřebovaly přejít. Dav se několikrát panicky rozprchl a strhl nás s sebou a nebylo to vůbec nic příjemného...



Ale teď už zlé pryč a přistupme ke krásám Izmiru!







K molu přijel náš ústecký Benešák!!! :)






Pokračování příště!

Žádné komentáře:

Okomentovat