pátek 5. září 2014

Svatba

30. 8. 2014 jsem se stala poslední slečnou Velkovou v naší rodině.

Ano, čtete správně :)
Vdávala se moje o tři roky mladší sestra Lenka. Obřad měli v Chebu na radnici, focení svatebčanů a párečku proběhlo v Klášterní zahradě a následná oslava s hudbou, jídlem atakdále se odehrála v hospůdce Tango v chebské čtvrti Háje.

Před cestou jsem Jazzíkovi pořádně přeleštila lak a pěkně jsme ho opentlili :) (Nevěstu jsem nevezla, dělala jsem řidiče jen zbytku rodiny)


kuk do příprav...




Před radnicí s tátou:








Sourozenci si to navzájem odsvědčili :)



sestřenky Sabča a Míša:



Uhlazený look Adámkovi moc dlouho nevydržel...







Bylo to krásně dojemné a hezké, všem to slušelo, usmívali se, oslava povedená a musím říct, že se mi to líbilo, i když jsem se k tomu celou dobu stavěla skepticky. Je to prostě drahá sranda, která vám štěstí stejně nezaručí... K podobnému tématu se v nedávné době rozepsala Adriana zde. Její striktní názor sdílím tak napůl - ano, změnou občanského zákoníku není na statutu manželů nic pozitivního. Na děti dostanete méně než jako svobodní, hrozí porozvodové tahanice, případné hypotéky a jiné svazující katastrofy.
Musím přiznat, že já osobně jsem za celý svůj život a iks vztahů chuť se za dotyčného vdát poznala jen jednou. A dnes vím, že to nebylo proto, že by se jednalo o ono pomatení láskou, ale že člověk si chtěl toho druhého pojistit - získat výsadní právo, dát najevo okolí, že k sobě patříme - prostě to, co mi dotyčný "v normálním provozu" odpíral. Držel si mě od těla a já přitom chtěla všechno. Zatímco když máte vztah, kde je jasné, co k sobě cítíte a dáváte si to naplno najevo, tam najednou oficiální posvěcení není nutné.
Lenka s Michalem už ale mají dítě a plánují další... Takže já jen doufám, že oni budou jedni z těch šťastných a čeká je spousta krásných let, kdy se budou moci nazývat šťastnou rodinou.

Co vy a svatby?

3 komentáře:

  1. V Chebu se brali moji rodiče, mají stejné fotky u toho výklenku a do tanga chodí děda na pivko každej den pořád a v Hájích s babičkou bydlej :-) A co se týká svatby, ještě před půl rokem jsem se na ní těšila a navzdory silnému tikani biologických hoditn teď víc řeším práci, bydlení a hypotéku. Jsou důležitější věci a svatba beru jako odměnu za to, když tohle všechno vyjde. U mě je na prvním místě jistota a potom další. Na to, že se mé spolužačky berou a mají děti jsem zvyklá, ale pomalu už přicházejí i rozvody, toho se bojim. Stáňa *.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ty "mladé" rozvody jsou už kolem mě taky a jde z toho mráz...
      Jestli si budeš chtít dopřát svatbu jako odměnu, tak to určitě bude fajn - líbí se mi, že když ta svatba má opravdu nějaký větší význam, nějaký předěl - třeba stěhování, aby se přímo z obřadu šlo do nového - doslova "vykročilo se do nového života". Já doufám, že Vám to vyjde podle představ :)

      Vymazat
  2. A já mám zase jinej pohled. Ještě tak tři roky zpět jsem si myslela, že svatba je blbost. Co si tím vlastně ti naivkové chtějí dokazovat? To si musí lásku potvrzovat? Myslí si, že jim díky tomu déle vydrží? Chudáci... Nojo, ale tenhle názor zmizel hodně rychle, když jsem potkala člověka, který se mě na to zeptal; vzal to dost hopem, to ano, ale o to mi to bylo milejší. Odrazovaly mě hlavně ty dlouholeté přechozené vztahy, kdy těm dvěma už nezbylo nic jiného než se teda konečně vzít, nebo se rozejít. Protože se to od nich prostě čekalo. Právě tyhle svatby odsuzuju vlastně i teď. Možná je naivní myslet si, že se člověk může vdávat/ženit z lásky, prostě jen tak, že se mu chce, že mu nevadí mít jiný jméno - stejný jako partner, a taky nějaký další právní závazky, co na sebe díky pár podpisům bere. Ono se tím v podstatě kromě právních záležitostí opravdu vůbec nic nemění. Takže jasně, přichází otázka: k čemu to teda je dobrý, tahle komedie? Já nevím, prostě je to fajn pocit :-) Nechci dělat jen to, co se ode mě očekává, co má mít nějaký rozumný důvod a co musí být "k něčemu dobrý". A bát se toho jen proto, že může a nemusí přijít rozvod, proč si tím zatěžovat hlavu teď? Skepse a starostí je všude kolem víc než dost. Ale jelikož si po roce zatím nemůžu vůbec na nic stěžovat, chci si dál tuhle krásnou zbytečnost užívat...
    zazvorek

    OdpovědětVymazat