úterý 17. března 2015

Divoké Předlice

Půlka března v tahu a tento víkend byl odšlapán první Batůžek roku 2015 a můj současně první letošní výlet. Trasa byla nezvykle krátká - pouhých cca 5 km, ale bylo to tak akorát, protože teplo ještě rozhodně nebylo. (A taky jsem to využila k prošlápnutí nových botek, což díky krátké vzdálenosti nebylo tak hrozné, ale úplně bez bolesti to také ne.)
Na start jsme se srotili na Míráku a zpočátku jsem v davu neregistrovala žádné známé tváře. Naše skupina se však cestou do Předlic (kterou jsme protáhli exkurzem přes Klíše, kde nechybělo zastavení v předraženém parčíku) rozrostla skoro na šedesát hlav, mezi nimiž známé firmy nescházely.

První zastávka směřovala do ulice na Nivách, což už je předlická legenda. Tahle ulice vybydlených domů začíná pár stovek metrů od kolejí, kousek od gymplu a téměř v sousedství galerie Armaturky a studentského VŠ Baru.
Ze stavu ulice úplně zebe. Vidíte ty dvě řady domů, dvě majestátní hradby. Na skvělém místě - otevřený výhled do krajiny, kousek od centra i od přírody. I přes pokročilou destrukci si dokážete představit, jak vypadaly v lepších časech. Nádherně - přesně v takovém domě bych brala byt všema deseti.
Teď je to jen smutný archetyp podnikání s chudobou.




Při pohledu na domy se mi na okamžik vybavily "Šámalovy domy" - podobná ruina, která kdysi hyzdila přímo centrum Aše. Ta ale zdaleka neměla takové rozměry...





Ale i v tak zoufalé končině si někdo udržel svůj kousek duhy:



Místním obyvatelům nemohla 60 členná výprava uniknout. Houfy dětí i jejich matek se tlačily do oken a zajímaly se, co jsme zač. Nejvíc sázely na to, že jsme Němci, kteří tam chtějí koupit nějaké domy :)
Celkem nasnadě jsme mohli působit také jako banda aktivistů...
Nejlepší ale byly místní děti, které zajímalo, jestli budou v televizi.


Milovníci historie se dočkali názorného výkladu o soužití Němců a Čechů, kteří před válkou v Předlicích žili v poměru téměř padesát na padesát, o krátkém pobytu spisovatele Jaroslava Foglara či o působení Františka Xavera Kučery (+ Petrova bakalářka!). Že byly Předlice "rájem" chemiček je jasné, ale že se na místě vyráběly například cyankály, už je nepříliš známou perličkou.






Jak vidíte níže, tak celá akce neunikla pozornosti médií, takže více si můžete přečíst a prohlédnout zde, zde a zde! :)


Batůžkům a jiným jarním výletům zdar a příště snad z nějakého veselejšího soudku!
...i když jsem zastáncem této turistiky po industriálních, nehezkých, bezútěšných a nesluníčkových místech, přeci jen - máme je tu, skrývá se za nimi mnoho zajímavých příběhů a my je ignorací nepopřeme.

Žádné komentáře:

Okomentovat