úterý 16. února 2016

Jak se donutit pravidelně cvičit

Než mě stihne sklátit nějaké nachlazení, které se o mě právě pokouší, shrnu svou nově zajetou cvičící rutinu, kterou praktikuji od prvního lednového týdne prakticky doteď a hodlám v ní nadále pokračovat.
Jestli to zní jako klišovité plnění novoroční předsevzetí, tak je to velká mýlka :)
Cvičila jsem celkem dost i předtím. V lednu se mi ale ozvala kamarádka, že by ráda něco pravidelně dělala, a navrhla návštěvu fitka, které je jen pro ženy. Já do té doby chodila do fitka Sluneta a je fakt, že úplně jako doma jsem se tam necítila... Nebylo to vůbec jako mé milované B-Fit studio, které definitivně skončilo. Hopsání v klubu Amazonky mě přestalo bavit úplně, protože když chodíte tři roky k instruktorkám, které se jak fyzicky, tak ve cvičební náplni nikam neposunuly, přestane vás to motivovat. Nehledě na to, že už mi to nestačilo. Pro maminy začínající úplně od píky je to opravdu fajn, ale já už potřebuji přitvrdit.

Říká se, že stačí měsíc k tomu, abyste si vytvořili návyk. Mě se to postupně podařilo se zdravou stravou, ranní přípravou smoothie, čištěním pleti atd. Občas se mě třeba v práci holky ptají, jak mě může bavit se s tím každý den patlat. Jednoduše: už nad tím nepřemýšlím.
Teď se snažím pěstovat a udržovat svůj návyk na cvičení.

Moje týdenní rutina nyní vypadá takhle:

po - fitko - 1,5 h (půl hodiny běh na páse/šlapání na spinneru a pak hodinu posilka)
út - fitko - 1,5 h
st - bazén - 1 h (půl hodiny plavání a cca 20 min relax v páře)
čt - fitko - 1,5 h
pá - nic, hned po práci jezdím do Aše
so - taebo - 1 h, tam jsem zatím byla jednou, takže zatím žiju :)
ne - nic, jsem ráda, že jsem ráda, a večer většinou zase cestuju.

Zatím to jde samo, protože mě nic nerozptyluje. Je mi jasné, že někdo s rodinou nebo hodně nepravidelným režimem to bude mít složitější.
Až budou na jaře podmínky pro sport venku, tak fitko vypustím: budu chodit běhat a bruslit a následně posilovat doma, loni mi to celkem šlo :)

(není nad vysoce kvalitní časosběrná selfíčka v řádně opatlaném zrcadle v ideálním osvětlení útulné šatny!!!)

A teď tipy, které se mi osvědčily:


Věci na cvičení si vezměte už s sebou do práce / školy

Ráno je člověk ještě docela namotivovaný, protože je mu představa pocení se v tělocvičně ještě hodně vzdálená.
Hůř se dokopete, když si pro věci na převlečení ještě musíte skočit domů. Tam totiž číhá taková spousta lákadel... třeba postel! Když máte věci s sebou a stejně se vám chce couvnout, stačí myšlenku vytlouct jiným lenivým argumentem: táhnout se s tím vším zbytečně? To raději půjdete!
Jediné, co mě na tom prudí, je, že jsem pořád ověšená jak vánoční stromeček. Takže na nošení krásných malých kabelek mě absolutně neužije. Batoh na záda a shopper do ruky jedině!

Kašlete na kamarádky

Každý už si někde přečetl tu úžasnou radu, že ve dvou se to lépe táhne.
Bohužel, pokud nehrajete zrovna squash nebo pinčes, kde parťáka skutečně potřebujete, tak je přizpůsobování programu své kamarádce kontraproduktivní. Jednou nemůže ona, podruhé vy, pak se špatně domluvíte, pak je jedna z vás nemocná. A najednou uběhne měsíc a z vašich odhodlaných plánů zůstala jedna ubohá návštěva fitka.
Kterou jste celou proklábosily.
A zakončily v mekáči.
Pokud chcete opravdu cvičit, dělejte to hlavně kvůli sobě. A na ostatní se prostě vykašlete.
Někdy je těžké překonat stud, když musíte někam vkročit poprvé, já to znám až moc dobře. Ale je to ta nejlepší škola i pro vaši socializaci :)

Dávejte si reálné cíle

Cítit se lépe, zpevnit střed těla a odstranit bolesti zad zní mnohem smysluplněji a reálněji než "zhubnout 10 kilo a upéct pekáč buchet". Nic proti vysokým cílům - na někoho může fungovat představa té úžasné proměny, která ho bude fakt motivovat.
Já to mám tak, že se při cvičení většinou cítím skvěle, říkám si, jaké na sobě cítím pokroky - a pak se vidím nahá v zrcadle v šatně a přepadne mě depka, že ta stehna nebo břicho ani při sebelepší snaze nikdy nezmizí... A dostaví se pekelná frustrace. Zato když si řeknu, že cítím příval energie, cítím, jak mě svaly na zádech svírají jako pevný korzet, případně při strečingu dosáhnu vyšší vůle rozsahu svých kloubů, tak to už jsou dílčí výsledky a úspěchy, které mě nakopnou a povzbudí. Navíc jsem se úplnou náhodou přistihla, jak si při oblékání opakuji "cítím se skvěle, je mi výborně!" Afirmuju, aniž bych si to uvědomovala! A to přece musí fungovat! :)
A jaké cíle tedy mám?
Jeden z mých nejdůležitějších cílů je zvýšit si bazální metabolismus. Pro někoho možná španělská vesnice, ale pro mě investice do budoucna - vím, že mám v genech sklon k tloustnutí a je mi jasné, že po dětech a s přibývajícím věkem se žádný zázrak nepřihodí. Musím prostě teď makat do zásoby. V praxi to znamená, že se nebojím zvedání vyšších vah a nešidím se v jídle.

Najděte si fitko podle svého gusta

Nenuťte se do tanečních a jiných křepčících lekcí, kde vás instruktorky infantilně hecují, když se vám to zajídá. Stejně tak se netlačte do fitka, když se bojíte všeho toho železa a netušíte, z kterého rohu začít. Projděte si videa na youtube nebo třeba hejbejse.tv, zkuste programy jako Jillian Michaels nebo Zuzku Light - jakmile si dané cviky "osaháte", zjistíte, jaké nekonečné možnosti skýtá vybavení ve fitku a jeho návštěva už nebude tak zmatená. Nebo se třeba nadchnete pro crossfit...
Já jsem teď zakotvila v Lady Fitness a opravdu je mi tam dobře. Mají tam vše, co potřebuji, a protože tam jsme jenom samé holky a ženy, nestydím se provádět důkladný strečink na koberci mezi posilovacími stroji a ani mi není trapné si prohlížet jiné holky, jak provádějí daný cvik. Navíc nesporná výhoda - všechny zvedáme plus minus stejné váhy, takže není nutné neustále sundavat zátěže ze stopadesáti kil na patnáct :D   

Mít s sebou nabitou mp3jku či telefon s motivujícími a rychlými songy už je klasika.
A ještě kvituji pohodlné oblečení! Nedávno jsem na sobě měla "jóga" legíny z Lidlu (na fotce dlouhé černé), které jsou hrozně pohodlné a dělají fakt pěkné nohy:), ale při běhu na pásu mi neustále sjížděly.
A nezapomeňte na rukavice - stačí obyčejné cyklistické. Neuděláte si mozoly. 

A jak jste na tom vy a sportovní dryl? :)

2 komentáře:

  1. Podle mého názoru je důležité najít si takový sport, který člověku vyhovuje. To už se pak k tomu ani nenutíte, prostě se tak nějak stane součástí života :)
    Hezký večer,
    Amelia

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To je určitě pravda, ale ne všichni jsou cohotní dostatečně dlouho hledat :)

      Vymazat