středa 13. července 2016

Szczecin

Červen se nesl ve znamení mé letošní první a poslední služební cesty...
Která byla do polského Štětína!
Že bych moc ráda vyrazila právě tam, jsem již psala, když jsem se tu s vámi dělila o dojmy z našeho ujepáckého staff weeku a vidíte - žádná jiná destinace to nepřemohla. Tahle univerzita na mě zkrátka zapůsobila, takže jsem vyrazila se školit a navazovat nové mezinárodní spolupráce právě tam. Strávila jsem tam celkem pět dní a vůbec se mi odtamtud nechtělo! Město mě hrozně překvapilo a nadchlo. Nečekala jsem, že je tak velké, moderní a historiské současně, plné vody (město leží  na řece Odře a u jezera Dabie a k Baltskému moři je to 70 km) a s úžasnou atmosférou.
Pekelně vyklimatizovaným vláčkem jsem se v neděli večer dokordcala na relativně malé štětínské nádraží a hned první legrace mě čekala s taxikářem, kterého jsem se hned na úvod zeptala, jestli preferuje komunikaci v angličtině nebo němčině a jestli bere eura. S vytřeštěnýma očima odpověděl, že v němčině a že eura nevadí, aby se mnou celou cestu mluvil lámanou angličtinou a hned za rohem mě vysadil přes směnárnou a poslal vyčenžovat zloté! :)



Začnu pár záběry města z naší guided city tour, kterou jsme absolvovali v úterý, tedy druhý den staff weeku.
Nejvíc mě nadchla úžasná budova štětínské filharmonie, která je navíc v noci nádherně nasvícená, ale to jsem bohužel neměla možnost spatřit na vlastní oči, takže pro představu pár fotek zde.





A nakoukli jsme i dovnitř:


Další dominantou byl štětínský zámek, odkud byl ze střechy krásný výhled na město a řeku...
Tady je možná na místě poznamenat, že Štětín byl hodně poničen při bombardování během 2. světové války, takže zámek je značně dostavovaný. Jeho první nádvoří mi trošku připomínalo zámek v Děčíně...
A samotná vyhlídka byla otevřená velice nedávno a byla prudce moderní:










Štětínský Anděl Svobody jako památník protikomunistické revoluce v roce 1970:


Nádherná budova mořské akademie...


A naše partička na city tour:



Výhled na město z Caffe 22, alias 22. patra nejvyšší štětínské budovy... o tom bude ještě řeč :)




A polské jídlo!
Pochutnala jsem si tam náramně a co jsme museli zkusit především, byla místní specialita - štětínský paprikáš, což je jakási okořeněná rybičková pomazánka. Skvělá!


Další speciality neznám podle názvu, ale byly to masové kuličky plněné sýrem, potom něco jako slané koláče (něco mezi quichem a pizzou) a pirožky plněné masem, sýrem či špenátem...



Studená řepná polévka je tam natolik oblíbená, že jsme ji měli hned 2x a byla opravdu skvělá,  i když jednou byla tak plná zeleniny, že bych ji spíše než polévkou nazvala salátem :)


A co by to bylo za zážitky bez návštěvy lokálních pivovarů :)
Hned první, uvítací, večeře byla v jednom parádním rodinném minipivovárku Wyszak, který se nachází ve sklepních prostorách staré radniční budovy, která dokonce přežila bez újmy bombardování...



A druhý pivovar - Nowy Browar, který byl tak skvělý, že jsem ho musela navštívit dvakrát, nabídl ještě lepší zážitky. Mají tam totiž nejvyhlášenější currywurst a z něj jsem byla opravdu nadšená také.
Nejsem kdovíjaký fanoušek této stánkové pochutiny, protože zatím každý, který jsem měla, mě nijak nenadchl - prostě klobása utopená v kečupu. A ty nejhorší jsem vždycky měla v Německu, kde byl mě být doma. Ale tady ho prostě uměli. Takže taky 2x. A nejlepší pivo? Nakuřované! (Raucherator) Tenhle druh piva miluju a mrzí mě, že není tak rozšířené, abych si ho mohla dopřávat častěji. 



Zdrówko! :)

Žádné komentáře:

Okomentovat