úterý 18. října 2016

První týden na Uni Bayreuth

Konečně jsem v Německu a cítím se být plně aklimatizovaná na školní prostředí. Ne tedy že bych byla z univerzitního prostředí vytržená kdovíjak dlouho, ale být zase na té studující straně barikády je paráda. V mém věku a po letitých zkušenostech už to sice není ten panensky vyjukaný zážitek, ale něco na tom je.

První týden "školy" byl ve znamení welcome weeku.
Podle výsledků německého testíku, který jsme si udělali doma přes internet, nás rozdělili na skupinky asi po 15 lidech a každou vedl jeden místní student, který povyprávěl co a jak a zodpovídal naše dotazy. Docela zajímavé bylo, že hodně těchto z 95% studentek bylo ruského původu a samy sem před několika málo roky přijely jako zahraniční studentky. Koordinátor zahraničního oddělení je vybral cíleně - moc dobře si totiž pamatují, jaké to je být příchozím cizincem.

Každý den odpoledne jsme měli tříhodinový seminář, kde jsme se seznamovali s chodem školy, kampusem, studijním systémem, městem a zemí. Mě to připadalo trošku natažené - všechny tyhle informace bych raději dostala zrychlenější formou během jednoho dne. A hlavně většinu z nich si člověk mohl nastudovat dopředu sám, takhle mi to připadlo, že jsme dopředu nemuseli pro svou dokumentaci hnout ani prstem a o své škole si předem nezjistit absolutně nic, protože vše nám bylo dopodrobna naservírované. Ale vzhledem k tomu, že 90% studentů jsou tu asijaté, v Evropě třeba ještě nikdy předtím nebyli a kulturní šok to pro ně může znamenat větší, tak těm to určitě užitečné je. A zaslechla jsem i názor, že takhle mají přijíždějící studenti pocit, že jsou tu vítaní a někdo se tu o ně opravdu zajímá.

Kampus je prostě boží, člověk se odsud nemusí hnout, protože je tu úplně vše, všude cyklostezky a celý kampus obléhá studentská vesnička, kde jsou koleje a různé malé obchůdky. Každá kolej má většinou max dvě patra a vlastní podzemní garáže. 

Tady máte jednu obzvlášť povedenou:


Do centra člověk dojde pěšky tak za půl hodiny a všichni tu jezdí na kolech.
Já dostala svou kolej trochu dál od školy, ale to mi vůbec nevadí, protože budu mít alespoň o důvod víc venčit svou celý letošní rok zanedbávanou koloběžku a na jaře si možná pořídím nějaké repasované klasické kolo, jaké jsem vždy tajně chtěla :) Myslím, že to vyřeším zakázkou u Saši a Káti :)

Pohled do hlavní "žrádelny" v menze:


Některé chodby ve škole mi silně připomínají stanici metra :)


Moje internešnl grupa - parta Číňanů, jedna Japonka, dvě Španělky, dvě Češky, Italka gruzínského původu, Indonésanka a Ruska ;)


Jinak jsem ale z welcome weeku a jeho programu nadšená. Okamžitě jsem se naladila na vlnu "chci studovat všechno, co zní zajímavě" a i ono rozdělení do skupinek bylo fajn, protože jsem si po pár dnech uvědomila, že to byla nenásilná forma, kterou jsem získala první nové známé z celého světa, se kterými najednou máme něco společného a můžeme klábosit. Bez toho bych měla tendence se držet jen své české grupy. Španělka Maria Luisa mi řekla, že se cíleně svým krajanům vyhýbá, protože kvůli nim tam není, což naprosto kvituji.
Líbí se mi, že můžu chodit nač se mi zamane, bez ohledu na to jaký je můj hlavní studijní obor. Nadchla jsem se pro všemožné jazykové kurzy - třeba bych ráda začala se španělštinou a ani kurzy němčiny nejsou ledajaké, můžete si vybrat zaměření pro vědce, ekonomy nebo třeba regionální, konají se tu workshopy na téma psaní odborných prací, jak se v Německu cituje apod., takže ještě uvidíme, co všechno budu v reálu stíhat.

Mám za ten týden dojem, že Němci nejsou vůbec tak punktlich a pečliví, naopak tu panuje dost chaos. Řekli mi, že studentskou kartu, bez které se tu nehnu (znamená MHD zadarmo, nalogování do studijního systému, vstup do knihovny a také se s ní platí ve všech kampusových kavárnách a menzách), budu mít do dvou dnů, ale už na ní čekám více než dva týdny. Nasadili totiž na jejich vydávání nějaký nový systém, který okamžitě spadl. Takže rozhodně na tom doma na UJEP nejsme tak špatně :)

Také tu prakticky všude pracují studenti jako pomocná vědecká síla (alias naši "pomvědi"), což dává studentům možnost snadného a velmi flexibilního přivýdělku a ulehčují tím práci všem oddělením, takže se málokdy setkáte s nevrlými referentkami, které už mají plné zuby zodpovídání pořád stejných stupidních dotazů (a že o tom něco vím:)). Nevýhodu to však také má - tito studenti nemají pravomoc vám nic podepisovat, ani oficiálně vydávat, takže kromě rady si občas neodnesete nic užitečného.
A když už jsem u přivýdělku, ten je tu také dobře nastavený. Každý student může mít tzv. minijob, kterým si může vydělat maximálně 450 Eur měsíčně, které není třeba danit. A příležitostí k práci je tu opravdu požehnaně - univerzitní knihovna je plná studentských pomocníků, každý profesor má k ruce své asistenty, dále je v areálu kampusu plno malých kaváren a obchůdků, a ty všechny obsluhují převážně studenti.
Německé národní firmy jako BMW nebo Lufthanza vypisují spoustu míst na stáže, takže opravdu každý, kdo si chce přivydělat nebo posbírat praktické zkušenosti, k tomu má příležitosti.
Já u nás pociťuji, že podobných míst je malinko, a tak je na ně velký přetlak. Řekla bych ale, že v Německu se o taková místa studenti zase tak úplně neperou, protože spousta z nich má zařízený pohodlný studentský život od rodičů a nutkání k práci nepociťují.  
Ale čeho u nás jen tak nedosáhneme, je výše studentské mzdy - minimum je tu 8,5 Eura na hodinu a méně vám za práci nikdo dát nesmí! Ve Španělsku je prý minimálka 5 Eur. Když jsem řekla, že u nás je zvykem studentům dávat 2 Eura na hodinu, tak byli někteří zděšení.

Co se týče životních nákladů, tak studentské koleje stojí od 180 Eur, bydlení na bytech je o dost dražší - většinou za více než 300 Eur měsíčně, pokud chcete bydlet v rozumné vzdálenosti od školy. Každý tu má vždy svůj vlastní pokoj, což spatřuji jako hlavní rozdíl od českých kolejí. Většinou si můžete vybrat Einzelapartment, kdy máte prakticky svou vlastní garsonku, nebo Einzelzimmer, kdy máte s dalšími několika pokoji sdílenou kuchyň a někdy i wc a sprchu. 
Jídlo v menze mi připadá na Německo superlevné, skvěle a pestře i se salátem a dezertem se tu najíte do tří Eur, což je taky paráda, protože za běžný oběd v bistru dáte kolem deseti.

Semestrální poplatek za studium stál něco malinko přes 100 Eur, z čehož polovina ceny je Semesterticket na MHD a druhá polovina jde na něco jako studentskou unii (Studentenwerk). Po Bayreuthu jezdí jen jeden autobusový dopravce, takže do kteréhokoliv busu nasednete, ten vás povozí zdarma. Za hubičku se dá také dosytosti sportovat, protože jako "vstupenku" ke všem možným sportům, provozovaných na půdě univerzity, stačí na začátku semestru zaplatit 15 Eur a pak můžete využívat cokoliv, jen fitko je zvlášť a trochu dražší, to stojí 25 Eur na semestr. Kolo si můžete vyšmelit na speciální burze a jeho cena začíná na 10 Eurech.

Každý, kdo bydlí v německém městě, se musí jít s ubytovací smlouvou nahlásit na radnici, aby dostal status občana. Při té příležitosti dostane jakousi šekovou knížku se slevami a poukázkami do místních institucí jako jsou kina, muzea, zámky či divadla. To mi připadá hrozně super, protože tím vlastně radnice dává najevo, že stojí o to, abyste přičichli k místním možnostem a naučili se je využívat.

A na závěr pár obrázků z města, které jsme si prošli první den s pomocí studentské organizace ESN:


Péťa a Lůca, které tu přes Erasmus studují dvojitý diplom z germanistiky (tzv. double degree) a jsou stejně jako já z UJEP:
 

Galerie vedle vilky Richarda Wagnera, která mě svým konceptem hodně zaujala a svým moderním vzezřením mi k ní kupodivu pasuje:


Wagnerova vila. Wagner je první povinná asociace s Bayreuthem a i ti Čínani to měli dávno pořádně nastudované :D V místech za mými zády v křoví je Wagner pohřbený. I se svou ženou a psem.



Hlavní třída a symbol řeky Rotes Main, která Bayreuthem protéká.
Dokud ten potůček nerozsvítili, tak jsem si ho vůbec nevšimla!
Na některých místech jsou na něm udělaná mlýnská kola a některá můžete kličkou roztočit. Viděla jsem staršího pána, jak si takhle s jedním hrál a napadlo mě, že se takhle místní chodí uklidňovat, když mají špatný den! :)


Jestli vás zajímá něco k pobytu v Německu a na univerzitě, tak se určitě ptejte!
A jestli máte nějaké své postřehy ze zahraničních pobytů, tak budu za diskuzi ráda dvojnásob :)

8 komentářů:

  1. To je paráda že se ti tam líbí :) Jen malý postřeh: Studentenwerk je spíš něco jako Správa kolejí a menz a většinou mají pod palcem i sociální stipendia a poradenství ;) A určitě doporučuju Hofgarten a Eremitage, která bude teď na podzim hrát všemi barvami podzimu :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Super, díky za postřeh, to slovo mi moc nešlo moc přeložit. Na Studentwerku jsem zrovna dneska byla a spíše neš stipendia mě tam obklopovaly nabídky studentských půjček :) No neboj, na všechny ty bayreutský parky už se třesu! A třeba dneska jsme cestou domů projížděly Bad Berneck a tam to vypadá úplně jako ve Hřensku, jen bez skal :)

      Vymazat
  2. Téda, to zní jako úplná studentská pohádka :-) Tak si v duchu říkám, jaký to asi musí být rozdíl proti tomu, když studenti přistanou v Aussigu...A prosímtě jakou formu studia tam tedy máš? To jsem zatím nijak nevydedukovala :-)
    zazvorek

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Japonka z Tokia si tam připadá jako na vesnici, ale jinak jsou všichni nadšení. Já myslím, že spousta Erasmáků bere Ústí dobře, zas tak malé není :)
      Jsem tam jako doktorand na výměnném pobytu, ale jasno v tom nemají ani oni tam. Povinně mám jen jeden seminář - kolokvium pro psáče závěrečné práce, kam ale kromě doktorandů chodí i magistři a dokonce jeden bakalář, zkrátka každý, kdo něco píše :) A ve zbylém čase si můžu zapsat naprosto vše, co je mi libo, takže chodím ještě na kurz "Výřečnosti" a "Němčina jako vědecký jazyk". A ze všeho jsem zatím nadšená.

      Vymazat
  3. Malé není, ale žije to tu asi jako na maloměstě :-D
    A na jak dlouho tam máš vlastně teda být vyměněná? :-)
    Jinak pokud máš volnou ruku ve výběru předmětů, to bych se rozšoupla a dávala si ty největší bizary, ale tam bych se asi zas bála jazykové bariéry :-D Ty máš tedy vše v nj?
    z.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Budu tu do konce září, takže jeden rok.
      Bizáry bych moc chtěla, možná na to dojde v LS. Teď jsem nemohla nic moc, protože byl technický problém s vydáním karty a než se vše vyřešilo, tak nejlepší kurzy byly plné. A hlavně jsem měla fakt velký voči a pak se musela krotit, protože přeci jen úkol číslo jedna je napsat dizertaci plus tu *** (nechcibejtsprostá) filozofii, takže zas nemůžu sedět celé dny ve škole. Když ale budu šikovná a do února zvládnu kus práce, tak si za odměnu nějaké skvělé kurzy dám. Nyní mám vše v NJ, hodně kurzů je ale i v AJ a dokonce se můžeš učit i jazyky jako je bambara, hausa nebo svahilština :D

      Vymazat
  4. Tak ať ti to jde od ruky, ať máš pak čas na ty libůstky ;-)
    Prosímtě a ty jsi ještě před odjezdem chodila i na nějaký kurz nj, nebo jseš úplně samouk? Já bych s tím potřebovala taky pořádně hnout, strašně se stydím za to, že si přečtu maximálně sem tam něco v archivu (skutečně jen sem tam něco :-D) a rozumím tak každé páté slovo, což prostě čím dál víc pociťuju jako hrubě nedostačující :-D
    Hehé, ty exotický jazyky se mi zdaj celkem perspektivní, kolik lidí v ČR něco takovýho umí? :-D
    z.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Měla jsem němčinu od čtvrté třídy, takže je to prakticky můj "první cizí jazyk". Pak jsem ji ale dala na dost dlouho k ledu a nijak se dál nerozvíjela, takže teď je to docela peklo. Právě proto jsem vyjela. Jako přípravu jsem si dala online kurz Duo lingo - zkus to, ze začátku je to fakt zábava :)

      Vymazat