středa 23. srpna 2017

Nový štýl // New style

Jednou ze změn a novinek, kterou chci spasit tento blog, je, že jsem se rozhodla části článků překládat na angličtiny. Možná jste to registrovali již v posledním článku.

Je to jedna z těch změn, která se často stává terčem kritiky, a tak než se objeví někdo, komu to bude stát za rýpnutí, to raději osvětlím předem. 


Na to, abych doslova a perfektně překládala všechny texty, nemám.  
A to jak jazykovou vybavenost, tak finance (abych to někomu dala přeložit!). Anglicky umím velmi průměrně a ani denní používání v zaměstnání mou znalost do profesionálních výšin nevystřelilo (to už spíš sledování seriálů).
To jen na úvod, aby některé zdatnější speakery můj anglický projev neurážel. Pokud vám však oko padne na třeskutou chybu, budu ráda, když mě upozorníte. I to se ovšem dá udělat slušně - známe své internety, já však smýšlím o svém publiku velmi vysoce, takže nic jiného nečekám! ;) (Nejsme tu přeci v diskuzi na Novinkách, ani v třeskutém Módním pekle.)

A proč vůbec chci produkovat články i v angličtině? 
Čekám snad celosvětový věhlas a slávu? (Ale nebudu zase lhát, že by se mi to nelíbilo!) 





Důvody mám dva.

První - na zahraničním pobytu mi trochu narostl nosánek a už jsou mi Čechy malé! Od jisté doby se opravdu cítím být více kosmopolitní a s tím, jak se obzor rozšířil, tak svět (to možná přeháním, ale kousek Evropy snad) se trochu smrsknul... 

A teď mi prosím sdělte své dojmy, pokud to tak máte taky – ať už to způsobila „jen“ dovolená na zajímavém místě, práce au-pair, Erasmus nebo třeba vztah s cizincem.





Před pěti lety jsem snad byla někdo jiný – svou znalost cizích jazyků jsem sice nikdy zbytečně nepodceňovala, ale nikdy jsem neviděla všechny ty možnosti, které mi dávají. 
Pak přišla práce v International office na univerzitě. 
Bylo to nepromyšlené rozhodnutí – do všeho jsem se vždy vrhala spíše po hlavě a tohle toho bylo ukázkou. Místo toho, abych šla na půl úvazku učit, případně se hrabat někam do archivu, což předvídatelně dělá člověk, který (tehdy) čerstvě nastoupil do magisterského studia na pajďáku s kombinací čeština-dějepis, jsem úplně odbočila. Cvrnkla mě tehdy do nosu nabídka a uzávěrka přihlášek byla další den. Nebyl čas na pochybnosti a už vůbec ne úvahy „co když se tam akorát ztrapním?“. Vzhledem k tomu, jak už mi lezla krkem brigáda v supermarketu za 60 korun na hodinu, a hlavně jsem nepředpokládala, že by údělem pracovních pohovorů bylo ztrapňovat lidi, tak by zisk užitečné zkušenosti přišel v každém případě.



Na to, že každý den přepínáte do angličtiny a komunikujete s celým světem, se zvyká snadno. 
A když se potom stane třeba to, že slyšíte v rádiu svou oblíbenou anglickou písničku z puberty a najednou víte o čem je, tak se ve vás rozlije hřejivý pocit dosažení báječné mety. 
A pak už to jde rychle – u zahraničních článků už si jen neprohlížíte obrázky, ale věnujete se i textům pod nimi. Seriál či film, který nemá české titulky, již také není problém, protože ty anglické seženete téměř vždy. 
A jako doktorand s aktivní angličtinou a němčinou nemusíte mít žádné provinční komplexy (a když slyšíte mluvit i jiné zahraniční akademiky, tak vám mnohdy sebevědomí stoupne). Spoléhat se jen na odborné publikace, které vyšly česky, vás jako vědce nikdy nikam nedostanou, a to ani kdybyste studovali výhradně českou literaturu. A na zahraničních konferencích zjistíte, že se u nás nemáme za co stydět a máme rozhodně co sdělit.
A co mi ještě dodává energii, je vize budoucnosti – už mě při pomyšlení na to, že třeba jednou s mužem a dětmi žijeme v teplých krajích u moře, nestíhá děsivá myšlenka „a čím se tam jako budu živit?“.




Druhý důvod je, že stoupl počet zahraničních webů, které sleduji, na úkor českých. 
Časem totiž vykrystalizovalo, jakému směru dávám přednost. S větší pracovní vytížeností už si vybírám, jaký článek rozkliknu, a třeba v oblasti fashion blogů mě na prvním místě zajímá retro a vintage móda. A kolik znáte českých stránek, které se jí zabývají? Já jen pár a ty ještě nepublikují nikterak často.
O něco více takových blogerek znám za hranicemi – většinou jsem na ně narazila na Instagramu a až postupně objevovala jejich weby. 
Když jsem na koleji v Německu zadala do vyhledávače „vintage blog“, tak mi hned vypadl seznam webů německých slečen, které to zvládají na skvělé úrovni. A právě do takové komunity bych chtěla proniknout. Nechci psát posty německy, protože to bych se gramaticky ztrapnila ještě víc, ale říkám si, že angličtina je skvěle univerzální, protože i případná čtenářka z Německa snáze skousne anglický post.

Co vy a svět za hranicemi - ať už ten virtuální nebo skutečný?

(Fotky pocházejí ještě z června, kdy mě byly navštívit holky z Ústí, a lokace je na Eremitagi v Bayreuthu.)




EN//

One of the changes here which should save this blog is translation in English. (And you see, you can read it already!)

This is one of those changes, which is often criticized, so I should explain it now.
I say honestly: I am not able to translate everything and quite correct. And I don´t also have enough money to pay somebody to do it for me. I speak English very average and nor my work in the international office and daily using changed it. I think in this matter was more useful watching movies and series!    
If you see a very obvious mistake, I will be grateful if you let me know!
And why the hell I want to write my articles in English at all? Do I expect a worldwide fame? (I can´t lie that I´d not like it!)

I have two reasons. 

First - since my study abroad I am conceit and Czech country is now so tiny for me! 
I feel really more cosmopolitan now and I feel like the world (or a part of Europe at least) is a little smaller now.

An you tell me now, if you feel this the same way: and if this happend thanks to vacation on some interesting place, working as au-pair, Erasmus or thanks a relationship with a foreign.

I feel like I was another person five years ago. I have never underestimated my knowledge of foreign languages but I have never seen all the possibilities they give me.
Than came my job in International office at my university.
It wasn't  a well-advised decision. And it is true that  I always do everything so headless.




I should rather go to teach somewhere for a part time or to rake in an archive because that is the thing that usually makes a person who have just started with studying at faculty of education with the field of study as Czech language and history.
I took the offer and there was no time for thinking. There was no time for doubts and for questions like “what if I only embarrass myself there?”. But I was already tired of a student's job in supermarket where I get about 2 Euros per hour and I have also never believed that the task of a job interview is to embarrass people. I can only win - an usefull experience. 

It is easy to get used to speak English everyday. And than happen such things as you listen to your teenage song and now you can understand the lyrics! Or you can easily read the foreign articles or watch TV shows and movies only with English subtitles.  

And as a PhD student, who speaks English and German, I  don´t have to have any provincial complexes (and when you listen to the other foreign academics´ speaking, your self-confidence even rises!).
You don´t have to rely on Czech scientific publications only. And when you come to international conferences, you will find out, that we have nothing to be ashamed of and we definitely have something to say.

And what else brings me energy - my vision of the future. Im not scared of living with my man and children somewhere by the seaside anymore - I don´t have to ask myself anymore: “what will I do for work there??”




My second reason is, that now I follow more foreign websites than Czech ones.
I am more busy now, so I choose, which websites is worth to follow for me. And for example of fashion blogs, now I follow retro and vintage fashion at the first place.
And how many Czech websites about this topic do you know? I know only few and they don´t publish so often.
But I know more bloggers abroad. I have found them mostly on Instagram. And I know some great bloggers from Germany. It is near and I would like to belong to their community some day. I don´t want to write my posts in German, because I would get grammatically embarrassed even more! But English is so great universal for most countries.   


What about you and the world abroad - either the virtual or real?

(Photos come from June and the location is Eremitage in Bayreuth)

outfit: dress - Lindy Bop, sweater - second hand, hat - C&A, oxford shoes - Zoot

3 komentáře:

  1. Hello Lucy. I am a Pastor from Mumbai, India. I am glad to stop by your profile on the blogger and the blog post. I am also blessed and feel privileged and honored to get connected with you as well as know you and about your interest in vintage fashion. In your post are the beautiful pictures which I are eye catching and soothing . I love getting connected with the people of God around the globe to be encouraged, strengthened and praying for one another. I have been in the Pastoral ministry for last 38 yrs in this great city of Mumbai a city with a great contrast where richest of rich and the poorest of poor live. We reachout to the poorest of poor with the love of Christ to bring healing to the brokenhearted. We also encourage young and the adults from the west to come to Mumbai to work with us during their vacation time. We would love to have you come to Mumbai to work with us during your vacation time. I AM SURE it will be a life changing experience. My email id is:dhwankhede(at)gmail(dot)com and my name is Diwakar Wankhede. Looking forward to hear from you very soon. God's richest blessings on you, your family and friends.

    OdpovědětVymazat
  2. Je to tak, po 11 letech v cizine se citim uz ctvrty rok v Cechach jako cizinec ja. Nikoliv proto, ze bych si pripadala, ze mam v necem navic, ale neskutecne se rozsiri obzory a vnimani..kdykoliv se neco zda tak vzdalene a nemozne, kdyz se tam clovek ocitne, najednou to tak cizi a vzdalene neni. A neni to ani tak hrozne jak by si predstavoval.
    Pri cestovani jsem stastna, ale ta otazka opravdu je.. Cim se mam zivit? :D
    P.S. nejsem expert i po tech letech ale pokud budes chtit pomoct s AJ, kdyz budu mit cas, nejkay slovosled a vyrazy, tak treba pisni.
    Mej se hezky a cestuj, pokud muzes!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky, díky! Dřív mě právě děsilo, že bych musela všude začínat od nuly a jít znovu skládat zboží do supermarketu, než bych se naučila řeč. I když - někdy takhle může člověk dobře přičichnout k tamějšímu životu :) S tou anglinou se ráda ozvu - v tomhle článku jsem si nebyla jistá nějakými předpřítomnými časy, takže až na to narazím příště, stavím se u Tebe na konzultaci! :)

      Vymazat