čtvrtek 31. srpna 2017

Vintage, retro, pin-up a holka dneška // ~ and girl of today


Je těžké se v dnešní době oblékat do šatů z jiné doby?

Je to těžké v Čechách, je to těžké na malém městě?

Je patřičné tak chodit do práce?


Na tyhle všechny otázky jsem sama sebe i své okolí celkem dlouho připravovala.

Není to tak, že bych ze dne na den přebrala všechno své oblečení a řekla, že už nechci nosit nic, co by nevypadalo jako z doby před minimálně 50 lety.

K retro módě už ale tíhnu velmi dlouho a začíná to být převažující styl v mém šatníku.




Začala jsem od maličkostí...


Bylo například snadné si zvyknout na červenou rtěnku.

Občas si ji namaluju i jen tak sama pro sebe, když sedím zavřená ve svém pokoji nad prací. Když pak zavadím o zrcadlo, připadá mi na mě čím dál víc samozřejmější. A nijak mě nešokuje.

Což se bohužel nedá říct o okolí, třeba o mém tátovi.

I tak ji ale nenosím moc často… Její hlavní nevýhoda?

Přítel mě s ní nechce líbat. A jak jsou ty dnešní rtěnky tak úžasné a dlouhodržící, často to znamená, že když mi vydrží půl dne, tak půl dne nedostanu pusu! A to už si jeden rozmyslí :)



 






Doplňky a ozdobné prvky


Fiží na košili, mašle na šatech, klasické vzory jako puntíky, káro nebo kohoutí stopa, slaměná kabelka, kočičí sluneční brýle, punčocháče se švem.

Klobouky!

Pak už to byl jen krůček k tomu se obléct do historické módy od hlavy k patě.

Zatím to ale tak úplně běžně nedělám. Dám si s tím větší práci, když jdu někam na oslavu nebo s holkami na kafe a třeba podstatně víc než doma jsem se snažila "nastajlovat" při pobytu v Německu, kde jsem byla zvědavá na tamní reakce.

A zatím ani ve své garderobě nemám nic, co by mělo skutečnou vintage známku. Doufám, ale že to časem přijde, protože jsem ještě na úplném začátku.

Mám několik sukní, které by nálepku vintage jistojistě snesly, protože jsou vyhrabané v second handu nebo naleznuté na půdě po mamce. Jenže sukně, které má mamka nosila (a jednu z nich na mě právě vidíte na fotkách!), pocházejí z 90. let, a já se je pokouším zakomponovat do outfitů inspirovaných 40. a 50. lety, takže je to stále jen retro inspirace. Hodně věcí také nacházím v nových kolekcích módních řetězců… protože, což je pro mě úžasné, móda se vrací a točí v kruzích.






Nešvar dnešních řetězců vidím v tom, že se snaží o neustálou originalitu a ta za to vůbec nestojí.


Vyvraťte mi toto tvrzení, ale já říkám, že všechny dokonalé šaty už byly navrženy. Pro každou postavu existuje řada léty prověřených střihů a to, co vidíte v obchodech, je jen zoufalství a neochota vzdát hold těm, co byli průkopníky a onu dokonalost už dávno objevili. Vůbec by mě nepobouřilo, kdybych na štendrech řetězců nacházela jednoduché šaty v základních barvách či klasických vzorech v osvědčených a známých střizích, byť to tu bylo již tisíckrát. Vždyť látka se sepere, střih zdeformuje, případně přibereme nebo zhubneme. A pokud nám nějaké šaty perfektně vyhovovaly, proč by mělo být tak složité je v obchodech znovu najít?

Takhle mě v obchodě často zaujme potisk na látce či řešení výstřihu, vytáhnu ramínko ze stojanu a už vidím, že šaty mají mimózně umístěný pas, případně žádný, chybí jakékoliv tvarování, že mají ultrakrátkou délku, případně jsou pošité nějakými psychedelickými cípatinami. Citelně chybí jednoduché pouzdrové šaty a lá Audrey ve snídani u Tiffaniho, živůtkové šaty s kolovou sukní ke kolenům a lá Pomáda nebo Hříšný tanec. Košilové šaty mamin z 50. let a tak dále.

To, že je někdo navrhl už před 30/50/70/200 lety neznamená, že po nich dnes nikdo netouží! Naopak, vždyť byly tak úspěšné zkrátka proto, že ženám slušely!






EN//



Is it hard nowadays to wear into dresses from another time periods ?

Is it hard to do it Czech, is it even harder in a small town?

Is it appropriate to wear them to work? 


I have had to prepare myself and my surroundings onto it quite a long time.

It was not like I took all my clothes and kept only those pieces which look like from the times at least 50 years ago. 
 
I love retro fashion very long time and now it is the prevailing style in my wardrobe.


I have started from little things...


For exemple it was easy to get used to wearing red lipstick.

But I don´t wear it quite often because my boyfriend doesn´t want to kiss me with it! And stay without a kiss for a half day? No way! :)


Accessories and decorative elements

Shirts with ruffles, bows on dresses, classic patterns like dots, check or houndstooth, straw handbags, cat sunglasses, stockings with a seam. Hats!

Then there was only one step left to wear the historical fashion from head to toe.

But so far, I don´t do that normally. I try it when I go to some party or for coffee with my friends. And I wore it more in Germany where I was curious about the reaction.

And for now I don´t have anything really “vintage” in my garderobe. But I hope that time will come soon.

I have few skirts from second hand or my mom's old skirts found in the attic. But my mom´s skirts come from 90´s and I am trying to wear them in outfit looking like from 40´s! (And one of those skirts you can see right now on me in this post!) So everything is still only vintage inspired.
I am also finding a lot of things in new collections of common fashion stores… because fashion always returns and rotates in circles.


I think that today´s fashion shops make a big mistake: they are trying to keep their originality and this „originality“ is not worth it at all.


Please, tell me if I am wrong, but I say that all perfect dresses were already made! There are already existing patterns for every body shape, proven by years. And what do you see in fashion stores – that is just despair! I would be so glad for simply, classical dresses in basic colors or classical prints and patterns, in well known cuts and it doesn’t matter that those dresses were here already thousand times!


After all – the fabric will washed away, the cut will be deformed, or we may lose or gain weight. And when I was perfect satisfied with some dresses, why is it so hard to find them in the shops again?!
Now when I go to fashion stores, I often see something, what attracts my attention. But when I take it from the stand, I see the waist on an odd place, or none, there is missing any shaping, the skirt is super short or there are some psychedelic things stitched on the fabric.

There are noticeably missing the simple pencil dresses a la Audrey in Breakfast at Tiffany, dresses with circle skirt with length to the knees a la Grease or Dirty Dancing. Or shirt dresses from 50’s...

The fact, that someone has already designed them 30/50/70/200 years ago, doesn't mean that no one desires to have them today! On the contrary, they were so successful just because they fit so perfectly!




Location: Schlosspark Fantaisie (Eckersdorf by Bayreuth)

Outfit: skirt - vintage from 90's, shirt - H&M, pumps - Reno, hat - C&A, suitcase - Nanu-Nana

3 komentáře:

  1. Ty mi tak mluvis z duse. Nutne shanim zivutkove saty s delsi sukni. Nutne shanim jakykoliv saty nebo sukni, ktery nekoncej tesne pod zadkem atd. atd. Diky bohu aspon za ty sekace. Jo a taky furt poslouchas, ze se oblikas jako stara mlada? 😁

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ano, přesně tak mi říkají! Naposledy jsem slyšela, že vypadám jako Gertruda :)
      Šaty, které sháníš, mám většinou z Lindy Bop, ale to, co z jejich produkce poslední dobou vidím, je maškaráda...

      Vymazat
  2. Taky řeším podobný problém. Mám pocit, že módní řetězce si pojmy "vypadat žensky" vykládají tak, že máš vypadat buď jako šlapka (proto je všechno krátké, s obřím výstřihem, průhledné, krajkové atd. atd.), nebo nudná sekretářka, nebo sexy sekretářka. A zbytek je cosi neforemného, asi pro hipstery/třetí pohlaví...? Nic proti nim, ale já chci mít coby průměrná holka taky na výběr. Což by znamenalo to, co píšete vy dvě - áčkové, kolové a zavinovací sukně, jednoduché košile a halenky, co nutně nevypadají kancelářsky nebo nemají potisky... Radši stará mladá, než bez soudnosti a vkusu :-)
    zazvorek

    OdpovědětVymazat