středa 27. února 2013

Středa s nádechem punku (haha)

Středa pro mě znamená překlenutí týdne a počátek těšení na víkend. Na tenhle se těším obzvlášť, protože v pátek se konečně koná ples FF. A taky kvůli němu celej týden večeřím salát. Účinek to asi nemá žádnej, ale tak chápejte, že je to pro ten pocit :).

Dneska jsem si chtěla odpočinout od podpatků a jediný boty, který z mých "placatých" považuju za vhodný k sukním a šatům, jsou glády. Nedám na ně dopustit, člověk si v nich připadá takovej dobře uzemněnej a v bezpečí před násilníky v parku:). Už je mám ale třetím rokem a začíná to na nich být znát. Na podzim je vyměním za nové, možná ale značku Steel prostřídám s Dr. Martenem.





Fotky opět vznikly u Elišky v kanceláři, odkud je mimochodem perfektní výhled na budovu budoucí Filozofické fakulty. V pondělí jsem si všimla, že tam dělníci pod světly reflektorů makají i po osmé večerní, zřejmě zase někdo nevychytal termíny:).





A dnešní hadříky: šaty - Esprit, košile - New Yorker, punčocháče - Gate, glády - Steel boots, náušnice - Tally Weijl, korále - tržnice

úterý 26. února 2013

Šedé úterý

Dnešek je jeden z dní, kdybyste nejraději ani nevylézali z postele. Včera začala obleva, tak jsem na chvíli podlehla klamnému dojmu, že se oteplilo. No nic moc. V punčocháčích jsem mrzla a nadávala si, že jsem doma nechala čepici. Na fotkách mám trochu ošlehané tváře a to jsem jenom přešla z budovy do budovy...




Eliška je dneska za slušňáckou knihovnici :) 



 
Hadříky: sukně - Orsay, top - H&M, sako, kabelka - New Yorker, punčocháče - Camaieu, kozačky - Deichmann, bižu - Promod

pondělí 25. února 2013

Pašerácká stezka

V neděli jsme se vydali se seskupením přátel Činoherního studia zvaném "Batůžek" na výlet s podtitulem "Po pašerácké stezce". Pochod organizoval můj kamarád Petr, ašský souodroděnec, v současné době děčínský archivář a doktorand na katedře Historie, a scénárista Vladimír Fanta, toho času tiský usadilec.

zdroj: Petr Karlíček
 Podle archivních materiálů sloužilo pohraniční pásmo v okolí Tiských skal jako ideální místo pro různé pašeráky - ve válečných letech se jednalo především o směnný obchod potravin za elektroniku z Říše (především fotoaparáty), za komunistů se lidé přecházením zdejších hranic vyhýbali clu a v 90. letech čára sloužila k pašování aut a cizích běženců.

zdroj: Petr Karlíček & Archiv Děčín
Ač několik předešlých dní vytrvale sněžilo a ještě ráno to vypadalo na pořádný sněhový nečas, přesto nás vyrazila pořádná tlupa a jen tak jsme se nedali. Cesty v lese protínaly jen mdlé stopy po běžkařích, zbytek jsme si museli prošlápnout sami. A makačka to byla pořádná. Zvlášť jsem litovala ty, kteří si vyrazili v džínách. Jak já byla vděčná za svoje oteplovačky, ve kterých vypadám jako hroch!

Start v Tisé, kde nás vyklopil autobus z Ústí, poté jsme šlapali směrem na Rájec...



 Cesta byla sakra zvostřená a náročná!



Po několika kilometrech první pořádné kochání:



A taky trocha lidové kultůry:


Dlouho očekávaná první hospoda v cestě: U Císaře. Vysoce pitelné pívo, grog a plné mísy kouřící polívky. Mokrouši se usušili u kamen a mohlo se pokračovat dál...





Kochání pokračovalo:




Nechyběly koulovačky a sněhové bitky:




A konečně cíl v Tisé. Hospoda Na hřišti zradila pozdější otvíračkou (pan vrchní se nám pak svěřil, že by otevřel dřív, jenže usnul).


A ani Tisá se jakožto turisticky vyhledáváná destinace nevyhnula hnusu a kýči. Naštěstí měli zavřeno. Prý se to prodává, nemáte někdo zájem? :D


Nakonec jsme se ale dočkali a čekali na nás neuvěřitelné dobroty. Začalo se klasicky hermelínem či klobásou, pěkně podle nabídky na vyvěšené tabuli. Až po nějaké době z pana vrchního vypadlo, že má v kuchyni spoustu zabíjačkových dobrot, takže jsme do sebe postupně soukali prdelačku, luxusní gulášek z vnitřností a poctivou česnečku!

V poslední knajpě jsme ošidili fotodokumentaci pochutin, takže tady jen hermoš, fotil Petr
 A ksichtovka s Romčou:


Tak to byl náš výlet. Pokud jste někdo z okolí Ústí, neváhejte a příště vyražte s náma. Další výlet by měl být o Velikonocích. Takže, kdo kašlete na vajíčka a šupání, tak šup s náma :)
Bližší info bude zavčasu v programu Činoheráku!

Oděvní tvorba na FUD UJEP

Kapitole oděvní tvorby na FUDu jsem se rozhodla věnovat zvláštní příspěvek proto, že si určitě zaslouží pozornost a taky kvůli tomu, že možná někteří čtenáři nemají dostatek trpělivosti na rolování všemi kilometry předchozího článku :).
Šaty, vycházející z dílny katedry Oděvní tvorby UJEP, se v minulosti několikrát ocitly na stránkách Módního pekla. A mnohdy plným právem. Na následujících snímcích Vám předkládám to nejnovější, co na téhle fakultě vzniklo, a Vy tak můžete posoudit, zda je to letos nadějné, či jejich autory schvátí pekelné plameny a dotyční absolventi se jednou budou živit tvořeníčkem a pochybnou krejčovinou.
Já se rovnou přiznávám, že jednomu modelu jsem podlehla.
Zbytek nechávám k úvaze...


Na začátek trocha dekadence a šaty pro Morticii Adamsovou. Kusy trčící kovu a lá šperky ale za mně rozhodně NE.


detail sukně:


Zde v naaranžované verzi:




Tohle je nafalšované peklo a hlavně nic kdovíjak originálního:


A zde už mé "vyvolené":







Tohle už patří mezi nenostitelné hraníčko:





Tohle byl z odporného materiálů, na těle bych to asi nesnesla.




Modelka vpravo je moje spolužačka Péťa z češtiny :)







Tak co na to říkáte? :)