pondělí 30. září 2013

Trocha venkovního sportu...

Poslední dobou to tu vypadá, že mě přitahuje především příroda a přízemní ženské radovánky se mi vyhýbají. Určitě to bude (musí být!) tím podzimem!
Takže i další fotky jsou přírodně-kochacího rázu. Jsou už nějaký ten týden staré a byl to den, kdy jsem si vyrazila na vyjížďku na kole po cyklostezce směrem na Litoměřice. Dojela jsem do Velkých Žernosek a lehce promrzlá se vracela domů až za tmy.

Toho našeho Středohoří se nějak pořád nemůžu nabažit... pokaždé někde vykoukne zajímavý kopeček či pahorek!



A když nevíte co by, zkoušíte chytat slunce do staré pneumatiky...


...ale ta mrška je před Vámi vždycky o krok napřed!


A toť můj věrný starouš! Doufám, že ho zjara vyměním za nějakou novou krev, ale pšššt, hlavně to před ním nezmiňujte nahlas, protože mám poslední dobou takovou smůlu, že když před starým přístrojem mluvím o jeho výměně, v tu chvíli mě zradí! Už to udělal foťák i telefon a já tedy rozhodně nevěřím, že to byla náhoda! 


 Krásný poslední zářijový den!
 

sobota 28. září 2013

Ach, podzimní západy...

To jsem takhle navečer procházela bytem a jeden z našich pokojů vypadal, že snad hoří - byl úplně celý zalitý oranžovým světlem.
Tyhle západy slunce na podzimu miluju - přicházejí v rozumném čase kolem sedmé večer a pokud mraky alespoň trochu dovolí, je to vždycky nádhera - měkké hřejivé světlo, zbarvené zlatými odstíny, k tomu první nazlátlé listí a člověk může jenom stát a vzdychat.



Typické ústecké panorama - na obzoru vpravo studentské koleje (hnusostavby ze 70. let) a vlevo komíny trmické teplárny...


A nemůžu ani zapřít, že bydlím na panelákovém sídlišti...

...podzim má ale tu moc, že dokáže vylepšit každé zákoutí :)
Začínáte také pozorovat tu proměnu?




pátek 20. září 2013

Příprava na podzim

Připadá mi to jako včera, když jsem strkala svetry, kulichy, palčáky a šály do tašek a ukládala je na dno postele, odkud jsem pro změnu vytáhla barevné sukýnky, kraťásky a tílka...
Takže dneska proběhl přesný opak. Svetry neměly dostatek prostoru, takže letní věci musely do odsunu.

Pohled do mé skříně - zprava komínek svetrů (ty tlustčí mi ještě visí na ramínkách :)), sukní a úplně vlevo šály a čepice..


A nejvyšší foch mého střevíčkového regálku obsadily rukavice - bílé chundelaté, kožené z králíka a podzimní bez prstů.


Tenhle svetr je mým nejnovějším přírůstkem, koupila jsem ho před pár dny v C&A. Dlouho jsem podobný styl svetrů odmítala, protože pokud máte nějaké to kilo navíc, tak je fakt, že Vám až tak nezalichotí.
Ale zjistila jsem, že úpletové svetříky (kterých mám haldu) jsou sice slušivé a hrozně příjemné, jenže bohužel příliš nezahřejí a větší zimomřivku než mě byste nenašli.


Už jste nachystaní na podzim nebo zatím odoláváte a stále mrznete v lehkých sáčkách a holých nohách?


čtvrtek 19. září 2013

Září je můj leden!



Už od poloviny srpna mě pronásledují úvahy o tom, co se bude dít, až skončí léto.
Snad odjakživa to mám tak, že září je pro mě mnohem více začátkem nového roku než právoplatný leden. Během dovolené (byť jen u rodičů) jsem odpočívala, slunila se, cachtala v bazénu a tak dále a s postupujícím časem se ve mně nahromadila ta správná akční energie k tomu začít být po návratu do „normálního“ života zase trochu akčnější, začít nové věci a konečně dokončit ty stagnující… Podzim pro mě vždy znamenal nějaký přelom, ať už ho dříve určoval nový školní nebo akademický rok, či proběhly změny osobní. Několikrát znamenal i novou práci.
A skoro vždy s sebou nesl hromadu předsevzetí a slibů.
A letos tomu nebude jinak, jen jich tentokrát nebude málo a nebudou všechna snadná.

Takže tenhle článek má být jakýsi seznam podzimních předsevzetí :) Pracuji na něm už měsíc a už měsíc se celkem snažím mít náskok v plnění, takže začneme hotovými! 

1) BLOG
Několik měsíců jsem plánovala změnit design. A opravdu jsem byla takový tragéd, že jsem se k tomu nedokázala donutit. S tím původním jsem nebyla ani trochu spokojená, chtěla jsem něco, co by mě vystihovalo, a za to jsem považovala viktoriánský dekor. Ale dost to rušilo fotky a hlavně se mi to velmi brzo přejedlo.
Ale tedy - něco nastavovat, to byl tedy kumšt! Nejsem žádný extra dobrý programátor, takže jsem se s tím pěkně navztekala!
Na velkém monitoru jsem se hodinu piplala s tím, aby se pěkně po obou stranách lišty v pozadí zobrazovaly moje nové obrázky. A hle – otevřu si blog na svém třináctipalcovém notýsku a obrázky zmizí z dohledu. Takže opět přenastavování. Nechci, aby se na mé obrázky dívali jen majitelé obřích širokoúhlých monitorů! Žádná diskriminace!
No, kdyby něco, dejte vědět, co vidíte :)
A taky jsem odfiltrovala všechny zbytečnosti. Když mi někdo bude chtít dát najevo přízeň, tak si poradí, k tomu nikdo žádné čudlíky jako motivaci nepotřebuje.

2) BYT
Do současného bytu jsme se stěhovali před Vánocemi. Základní úpravy nám trvaly asi tři měsíce. Všechno probíhalo až po nastěhování všech krámů a do toho jsem měla zkoušky, troje státnice, diplomku, přijímačky na doktorské studium a práci k tomu. Prakticky jsem půl roku přežívala ve staveništi. 
Už od začátku jsme se spolubydlící plánovaly, že bychom pomocí nějakého blogu dokumentovaly, jak nám jdou úpravy (byt není náš, máme ho jen v pronájmu, ale byl v hrozném stavu a pro nás to byla jakási výzva - jak za málo peněz udělat z panelákového kutlochu něco originálního), takže fotky před a po někde máme, ale od blogové dokumentace jsme ustoupily, protože to opravdu všechno trvalo až neúnosně dlouho a vést o něčem blog je prostě takové.. zodpovědné?
Teď ale chytám novou mízu a opravdu se snažím dotáhnout zbytek - natřela jsem dveře, futra a prahy, výplně dveří zakryla tapetou, zarámovala spousty fotek, nakoupila nová plátna na malování, objednala si dva malířské stojany, pořídila vysněnou knihovnu a přeorganizovala prostor...
A taky mám poprvé v životě opravdu chuť si pořídit nějaké živé kytky a začala jsem pořádně pichlavou Opuncií :)

Doufám, že se již brzy bude čím pochlubit...

3) PRÁCE
Dostala jsem svůj první plný úvazek. Čeká mě fůra nové práce, ve které se ještě pořádně nevyznám, a také stále narážím na svou nesystémovost. Za poslední rok jsem pochopila, že když si všechno nesepíšu, tak jsem prostě ztracená, třetinu úkolů neudělám a další třetinu popletu.
Lepící papírky a prostorné kalendáře na můj stůl!

4) STUDIUM
Čeká mě ještě jedna diplomka a také už mám nasbíráno kolem dvou tisíc snímků archiválií k disertaci, které je nutné začít přebírat. Do toho literatura k tématu plus s doktorátem přijdou i povinnosti, o kterých zatím nemám ani tucha. Ha, dobře mi tak!

5) OSOBNÍ ŽIVOT
Za poslední dobu jsem přehodnotila hodně svých dřívějších kroků a myšlenek. Byla jsem přesvědčená o tom, že poslední rok byl pro mě natolik plný změn a výrazných zkušeností, že jsem již konečně hotová dospělá osoba. Samozřejmě, že nejsem. Až nepříjemná konfrontace s důsledky zbrklých a neuvážených jednání mě musela probrat. Nyní je mým cílem chodit s otevřenýma očima a nebrat všechny lidi vážně. Vážit si opravdu dobrých přátel a nikdy je nezklamat pro nějaké, kteří se tak jen tváří. Někteří z vás chtějí jen tahat rozumy, další ve vás vidí jen skvělý prostředek k pobavení a pro jiné děláte nemožné a stejně jste jim buřt. Keep calm!

6) AKTIVITY
Trávit víc času opravdu podstatnými věcmi. Souvisí nepřímo s bodem 5. Už nechci chodit mezi lidi jen proto, abych měla pocit, že se v mém životě něco děje a já si snažila zvýšit společenskou prestiž. Ano, seznamování s novými lidmi a zdravá socializace je nutná. Ale ke svému štěstí nepotřebuji zůstávat v každé hospodě až do poslední chvíle s pocitem, že v opačném případě bych něco propásla.
A Sex ve městě si dávkovat jen k domácím pracem!

7) FOCENÍ
Konečně mám vysněnou zrcadlovku, a i když už si s ní hraju nějaký ten týden, stále neznám zdaleka ani třetinu jejích funkcí. Takže heslo učit se… převedu i na manipulaci s tímto křehkým a kouzelným přístrojem!

8) HEJBAT SE!
Už nehledat žádné výmluvy proti pravidelnému sportu. Kategoricky každý podzim začínám mimo jiné chodit do bazénu. Bohužel mi to vždycky vydrží maximálně do první rýmy… 


 Asi bych mohla pokračovat v dalším výčtu ještě dlouho, ale nechci, abyste mě považovali za psychopatku.
Taky Vás přechod z léta do podzimu nakopává? A jestli ano, jak se to projevuje? :)


neděle 15. září 2013

Vinobraní na Kuksu

Krásná sobotní akce, za kterou jsem si díky kamarádce Páje z Dvora Králové dojela až na Kuks. A zároveň moje první vinobraní. Naštěstí jsme všichni pili rozumně, takže dobrou náladu nepokazila žádná kocovina :)
Počasí pokoušelo naši odolnost, takže mám na prvních fotkách pláštěnku. Nakonec ale sluníčko přeci jen vykouklo a prozářilo celý zbytek odpoledne.









A nebylo vše jen o víně :)
Některé z těchhle krásných mlsek skončily v mém vlastnictví. Ještě ale uvidíme, zda s nimi někoho podaruji nebo je sobecky zbaštím!




S Pájou - dobrou duší mého výletu, který vyšel na poslední chvíli a zlepšil mi náladu o 1000000%.




Co Vy a vinobraní? Berete? :) Ač jsem srdcem pivařka, tohle má rozhodně velkou eleganci...

hadříky: pláštěnka - Oodji, sako - Debenhams, kalhoty - německý Kik, šátek - Esprit, kabelka - Bruno Banani, boty - Salomon

úterý 10. září 2013

Ostrov u Tisé

Minulý týden jsem byla na výjezdní poradě s kolegyněmi a kolegy z práce. Konala se v hotelu Ostrov jen kousek od nádherných Tiských skal a zelených lesů Českosaského Švýcarska...




Coffee break :)


Zázemí hotelu, prověřeno před snídaní, největší paráda!


 Výhled ze zápraží...




Krásné počasí, krásná příroda a totálně nulový mobilní signál. Chci to znovu a déle :)

hadříky: šaty - Tchibo, náhrdelník - Asos, hodinky - Avon


pátek 6. září 2013

Střípky

Poslední dobou na mě jdou nějaké splíny a na to je nejlepší se probrat fotkama z akcí s kamarády...

Oblíbená karcinogenní akce "Ogriluj si své ogrily" na Mariánské skále.
Úžasný výhled na Ústí!




Trocha cyklistiky a návštěva rekonstrukce bitvy u Chlumce...


Hrad Doubravka u Teplic:


A samotná akce v Chlumci. Moc jsme toho neviděli, jelikož tam bylo šílený množství lidí. Fotky vznikly tak, že kamarád vystrčil foťák vysoko nad hlavu.




Máte rádi tyhle historické akce?
Já absolutně nejsem fanouškem military, takže to jaký pluk útočil na koho a který předvoj zůstal vzadu, mě až tak nebere. Ale dobové kostýmy, výprava, kulisy a tak - to zase áááááááááno :)

středa 4. září 2013

Papání

Vždycky jsem se obhajovala, že prostě nejsem kuchařka.
Neumím nic pořádného, nelistuji v obchodech zasněně kuchařkama a na blozích se kochám jen tím, jak je to hezky barevné na talířích.
Doma mi mamka vždycky říkala, že do kuchyně potřebuju kompas.

A představte si to, i na mě to přišlo.
Zatím tedy nic světoborného, neumím to s masem a nikdy jsem nezkoušela žádnou omáčku.
Ale tak někde se začít musí. (A sbohem první rok na koleji, kdy jsem se živila jenom topinkama se sýrem!)




A kde jsem vzala inspiraci zrovna na tyhle "párky v županu"?
Prodávají je v jedné nonstop pekárně, která je vždy po cestě z jakéhokoliv večírku. A jsou prostě boží :)
Ty své jsem ještě potřela česnekem utřeným v olivovém oleji, takže voněly na sto honů...

Na tyhle nádhery jsem narazila na procházce s pejskem a prostě tam nešly nechat.


Na korpus jsem jednoduše napatlala mascarpone s kysanou smetanou a tradá:


A jeden z mých upatlaných salátů. Je v něm tofu, který bylo v normálním stavu tak nepoživatelné chuti, že jsem ho musela osmažit na cibulce a koření :)


 To by myslím z mého kulinářského koutku stačilo.
Jsem prostě začátečník se vším všudy :)



neděle 1. září 2013

Praha

Na konci tohoto pracovního týdne jsem si udělala dvoudenní výlet do Prahy. Musím se pochválit, že se mi nadále daří plnit své předsevzetí a snažím se hojně navštěvovat dávné přátele, se kterými se příliš nevídám. Tentokrát to byly tři spolužačky z gymplu, jednu z nich jsem viděla naposledy na vánočním třídním srazu a další snad někdy před rokem... Oběd jsme si daly v indické jídelně kousek od Národní třídy a pak jsme obhlížely obchody, protože jedna z kamarádek sháněla nějaký reprezentativní vršek na svatbu.
Bylo to parádní odpoledne, které jsem večer zakončila v Holešovicích s kamarádkou Romčou, u které jsem měla nocleh. Daly jsme si několik piv na dobrou noc ve výborném klubu v prostorách kina Oko - http://www.biooko.net/cz/, kde čepovali výborné chotěbořské. Z toho prostoru tam jsem byla nadšená, i když jsem nenavštívila to nejdůležitější - kinosál, ve kterém prý jsou naprosto úžasné typy sezení, zahrnující opalovací lehátka, fatboye a dakonce i staré auto. Takže mám rest pro příště.
Uvnitř baru byla spousta mladých lidí, která mi svým stylem přišla okamžitě sympatická. Být pražačka a prahnout po seznámení, tak bych to asi zkoušela právě tam :) I když mi pražské holky říkaly, že kdovíjak snadné to v metropoli není, protože tam skupinky lidí fungují na základě jakýchsi "bublin" známostí a pokud Tě do takové bubliny nepřivede nějaký kamarád, tak je to celkem těžké.
Těžko říct - velká i malá města maji prostě svá pro a proti.



S Romčou jsem druhý den běhaly po nákupech, ale to ne ledajakých. Romča je totiž vášnivou sběratelkou vintage a retro věcí, což byla hned první věc, o které jsme se spolu nadšeně bavily po našem seznámení.

Díky ní jsem poznala koncept a myšlenku obchodů Sue ryder a Senior bazar (odkazy pod článkem), což mě hodně nadchlo a doufám, že se to brzy ještě více rozšíří. Jedná se o dobročinné bazary, do kterých každý může donést věci, které již nepotřebuje, a jejich prodejem se přispívá na provoz domů pro seniory a služeb pro ně. Pro lovkyně originálních kousků a doplňků je to naprostý ráj, neboť do nich věnují staré věci často právě senioři a v jejich zásobách se dají nalézt úžasné poklady.
Já ulovila perfektní retro lodičky a šikovnou červenou kabelku.

Pak jsme obcházely její oblíbené sekáče. Jejím nejoblíbenějším je Textil House. Navštívily jsme tři z jeho poboček a já si velmi dobře nakoupila, především kusy, které mi chyběly do základů šatníku - dvě téměř stejné a dobře padnoucí černé saténové košile, jednu světlou vzorovanou a na blížící se podzimní dny dva svetry a vlněnou sukni. Vše postupně uvidíte :)

Navštívily jsme i obchod Parazit, kde prodávají svoje výtvory mladí designéři. Strávily jsme tam pěknou hodinku zkoušením i povídáním s prodavačkou o známých, kteří podobné věci tvoří.
Hrozně moc jsem si tam chtěla něco pořídit, i když to nebylo nejlevnější. Moc se mi líbily šaty s letadly od Maydy, ale nebyla jsem tak úplně přesvědčená. Tím, že tam měli jen pár vybraných kousků, jsem si říkala, že jako inspirace skvělé, ale do budoucna bych si raději vybrala z celé jejich nabídky.
Nakonec jsem si z tohoto obchodu odnesla jen tyhle vtipné náušnice, ale jsem z nich nadšená :)


 Den jsme zakončily procházkou a několika výbornými kousky méně známých pivovarů na Náplavce.
Naprostá spokojenost!

Na sobě jsem měla následující kombinaci - moje oblíbená koženková sukně z H&M s topem stejné barvy, což na první pohled vypadalo jako šaty. Jen ty punčocháče byly celkem zbytečné, protože bylo dost teplo a já si je akorát zničila. Byly to mé oblíbené se švem vzadu, které nejsou nejlevnější, tak mě to docela mrzelo :/





Seniorbazary v Praze, já navštívila jeden v Betlémské ulici:

http://www.zivot90.cz/4-socialni-sluzby/15-centrum-dennich-sluzeb/160-senior-bazar
http://www.nelso.cz/cz/place/1436/
http://kdekam.co/catalog/item/senior-bazar-dobrocinny-bazar

A co Vy? Chodíte do sekáčů a bazarů? A co říkáte na myšlenku Senior bazarů?

hadříky: sukně - H&M, top - Gate, punčocháče - Marks & Spencer, řetěz - Asos, polobotky - Baťa