pondělí 30. června 2014

Předprázdninová studovnická...

...párty!

Ve středu jsme se loučili jak s akademickým rokem, tak současně s naší studovnou historie v podobě, jakou jsme ji doteď měli iks let. Ta druhá část se ovšem záhy potvrdila jako předčasná - stěhování do nově opraveného pavilonu "eFek", kam se již v průběhu července měla začít přesouvat naše filozofická fakulta, se z různých ekonomických důvodů pozdrželo (ať žije DNS!).

I tak to ale byla povedená akce, kde se jedlo, pijo, ňuchalo malé koťátko a zároveň se nedávno provdané studovnické šéfce předával svatební dar.


Bezejmené (v té době) kotě v náručí Terezky :)



Stylová hudební produkce z gramce :)
Walda, Gotťák, Beatles a další skvosty ve vysokých otáčkách!
Ovšem největší úspěch měla tzv. Testovací deska, která vám zahraje tóny v různých výškových stupních a dá ochutnat klasiku i napálí hyper-super techno!




Tahle číča bude študovaná!


 Porcování naprosto skvělého "trojmlékového" (nebo tak nějak) koláče od Káti:


 A svatební dar v akci:




Načinčaná Stáňa s čiči :)




Večírek pro mě ovšem až tak pozitivní konec neměl a jelikož nic nepotěší víc než cizí pech, tak vám to povyprávím... Na áftrpárty, která už pokračovala na bytě, se mi podařilo (samozřejmě, že zmožena šíleným pracovním nasazením posledních dnů!) usnout a když jsem se na chvíli vzbudila (zřejmě s pocitem, že jsem ve své posteli), tak se mi na sebe podařilo převrhnout vodní dýmku.
Ráno jsem se probudila na témže místě a odhalila obrovskej puchejř na chodidle. O noční nehodě už jsem ovšem neměla ani tušení. To jsem se dozvěděla až během dne.
Odpoledne jsem zjistila, že mám vypálenou díru i na ruce.
Večer v posteli, že mám spáleninu na zadku.
A milované puntíkaté punčocháče od Happy Socks jsou jak řešeto - vznikly z nich síťované punčochy na punkový sjezd.
A to chodidlo stále bolí jak čert a můžu bejt ráda, že s tím sotva pajdám!

Takže všem divokým večírkům a začátku prázdnin ZDAR!

středa 25. června 2014

Mišky promoce

Sestřenka Míša získala bakaláře v oboru sociální práce a včera dorazila s rodinkou na promoci, takže jsme si udělali pěkné ústecké odpoledne - pár rodinných póziček v parku před muzeem, oběd na Rychtě a výjezd lanovkou na Větruši.

Tak mrkejte, jak nám to všem slušelo :)

Nejdříve bylo nutné trochu osvěžit kytičku:


Míša a její táta: 


Rodinka v plné kráse:


Prostě šikula!

  




Stoupání na Větruši...





Kdo vypustil to Labe?!?!


A na závěr pár srandiček ze zrcadlového bludiště :)








Sladká to doba promoční :)

hadříky: sukně, náhrdelník - Choies, top - (asi) New Yorker, sako - H&M, lodičky - Deichmann
Míši šaty jsou tuším z New Yorkeru.

úterý 24. června 2014

Od kolébky české státnosti k dálnici D8

..takhle vznešeně zněl název červnové výpravy turistického oddílu Batůžek našeho ústeckého Činoheráku.
V neděli dopoledne jsme opět vyrazili motoráčkem, ale tentokrát směrem na Teplice. Vystoupili jsme v Řehlovicích a došli do Stadic, kde se nachází jistě všem dobře známý památník Přemysla Oráče. Zde jsme také odpálili první pivo a to falkenštejnský speciál, který byl uvařen na počest nové knihy o městě Jiříkově, kterou má se svým týmem na svědomí právě náš starý známý průvodce Petr. (O tuto knihu můžete dokonce i soutěžit! Info zde.)




Ze Stadic se dále stoupalo, prošli jsme například přes obce Suchou a Dubice, až jsme vylezli do Dubiček, odkud je nádherný výhled na Portu Bohemicu a ten den se nám zrovna poštěstilo vidět závod plachetnic:



A pak už byla na pohled a dotek dálnice D8...
Na této stavbě je tolik kontroverzí, že si úplně zaslouží být naším cílem.



Z Dubiček nás čekalo poslední stoupání a to na extra ošklivou rozhlednu Radejčín...




Pěkně tam fučelo a klátící se kovová konstrukce mnohým naháněla strach...
Petr, Petra & Tomáš


Ale jinak smích nepřecházel :) Třeba Markétu:




V Radejčíně mají šumné nádraží, ovšem vlak v něm končí, protože onen sesuv půdy, který před časem tak krásně šoupl s fungl novou D8, poničil i kolejiště zde...


skupinofka - no, bylo nás výrazně méně než obvykle :)



A tady už pochodujem po D8, průvodce a zasvěceného vypravěče o technických podrobnostech nám dělal Marek Mendel (ten, co má ty úžasné barzoje a Berníka na část výpravy také vzal).



Sesuv:






Aneb stavte silnici přímo pod dolem...



A cílová odměna v hospodě U Marešů ve Velemíně :)
Paní Marešová pro nás měla navařený guláš a napečené řízky a všem nám tam prostě bylo moc a moc dobře!


A pod krovem hnízdily jiřičky a já měla krásný výhled na to, jak pilná ptačí maminka neúnavně krmí svá drobátka :)



Tato výprava byla pro letošní léto poslední pod batůžkovou záštitou. To ale rozhodně nebrání tomu nějaký další výlet spunktovat jen tak, nadšenců se snad pár najde :)
Minimálně já si hodlám v blízké době splnit svůj velký rest a tím je šplh na Milešovku...