středa 29. října 2014

Hainberg

Měla jsem čtyři dny volna a těšila se na krásné podzimní dny v Aši. Bylo ale samozřejmě megahnusně a taková zima, že jsem prakticky nevylezla z teplých ponožek a huňatého svetru.
Proto když nás v úterý přivítala modrá obloha a celý den šajnilo, muselo se toho využít a vyrazili jsme s Járou, Benderem a dvěma kamarády na špacír na Hainberg, jak tradičně v Aši říkáme nejvyššímu kopci výběžku - Háji.
Byla jsem z toho sluníčka v takové euforii, že jsem si nevzala ani šálu, ani rukavice, a litovala toho okamžik poté, co slunce zapadlo (což bylo safrarychle) a udeřil mráz. (A to nekecám, mé auto bylo před večerním odjezdem do Ústí pokryté bílou krustou a mě to tak naléhavě připomnělo, že ještě nemám ani zimní gumy, ani nemrznoucí směs do ostřikovačů a ani škrabku!!!) :)




úterý 14. října 2014

Neděle

Původně zamýšlená krátká nedělní procházka se protáhla asi na tři hodiny, ale vzhledem k tomu, jaké pošmourno vidím za okny dnes, tak to bylo fasování do zásoby :)





pondělí 13. října 2014

Podzim 2

Podzim nadále sílí a vybarvuje se, já objevila, že mám na těle zrcadlovky čudlík na automatické ostření, takže už mě můj sám o sobě neostřící teleobjektiv konečně poslouchá, v neděli bylo nádherně, já byla zase v Ascherlandu a tyhle všechny skutečnosti daly vznik spoustě fotek na kochání...





úterý 7. října 2014

Podzim I.

Podzim už neoddiskutovatelně přišel a jeho postup je nezadržitelný... Fotky vznikly v pátek a já mám pocit, že během víkendu šla jeho intenzita víc a víc znát - každý pohled z okna mi přišel oranžovější a oranžovější.

Všímáte si taky?





pondělí 6. října 2014

Podzimně potemnělá

Už hrozně moc dlouho tu nebylo nic čistě hadříkového.
Jak přišel podzim, připadám si, jako kdyby něco v mém mozku přeladilo na jinou vlnu a to, jak jsem jindy barevná a do dáli zářící jako neonek, mi najednou "nejde" a já se chci celá zahalovat jen do škály černá - šedá - bílá...
Tuhle úžasnou modrou, příjemnou a dokonale padnoucí (žádné roztlemené knoflíky na prsou!) košili jsem si koupila v květnu v Turecku a celé léto jsem se těšila, až bude chladněji a já ji budu moct začít nosit. (Abyste chápali - u nás v kanceláři jsme od května do září jako ve skleníku a podle toho se musí člověk obléct - tedy vždy tak, aby měl co svlékat!)
K tomu oblíbená koženková sukně z Tally Weijl, kterou jsem kupovala přesně před rokem.
Když jsem ji hledala ve skříni, tak jsem zjistila, že vlastním už čtyři koženkové sukně a dvoje kalhoty. Ten materiál v tomhle období zbožňuju. Ještě by to chtělo povýšit o level výš a začít investovat do pravé kůže :)

(První dvě fotky jsou z mobilu)





neděle 5. října 2014

Září

Začínat další shrnující článeku plynulého měsíce tím, že tento uběhl jak nic, je asi úplně zbytečné a ohrané. Ale když ona je to pravda!!

A málem jsem zapomněla na jednu akci a tou byla výjezdní porada osazenstva naší kanceláře spolu s dalšími kolegy z univerzity.
Konala se i loni a na stejném místě - v Ostrově u Tisé (protože se nám tam prostě hrozně moc líbilo!) a psala jsem o tom zde.
Letos jsme program rozšířili o výlet na Děčínský Sněžník (napravit záda od dlouhého sezení nad směrnicemi a pravidly) a úplnou náhodou jsme se na vrcholu vyhecovali a půjčili si koloběžky na sjezd dolů :) 



S Jíťou na Drážďanské vyhlídce:



středa 1. října 2014

Lázeňáci

Na víkend se vrátilo babí léto, takže o výletu nebyl pochyb a my měli už delší dobu v plánu navštívit saunu v lázních Bad Brambach ve východním Německu.
Auto jsme nechali v Horních Pasekách (Oberreuth) a odtud vede cesta kolem původní zaniklé obce Oberreuth přímo do Brambachu...

Na těchhle německých městečkách je úžasné to, jak beze zbytku využívají svůj potenciál. Mají zde dostetek vodních pramenů? Okamžitě postaví Freibad, Hallebad, Kurhaus... Další nejbližší lázně máme za humny v Bad Elsteru (psala jsem zde) a skvělý venkovní bazén se vstupem za dvě éčka v Schönwaldu... Minimálně tento si na sebe rozhodně sám nevydělá. Ale místním na jeho provozu záleží, takže to nějak jde! A když k tomu mají minerální prameny? Šup, stáčíme minerálku a prodáváme.

Aš má několik pramenů dokonce v centru. Bohužel to v reálu vypadá tak, že se jen hromadí ve sklepě místního hnusoochoďáku. Ve Vernéřově máme jeden minerální pramen, další v Doubravě. Ale kromě toho, že se pořád dokola musí dané místo opravovat od vandalů, se s ním nic dalšího nedělá.

Takže Horní Paseky.
Zde další paradox: v této vsi stojí dva paneláky, které původně sloužily vojenské rotě, od 90. let tam jsou byty. Bohužel v takovém stavu, že lidem plesniví zdi, mrznou tam a za elektrické topení vydávají majlant. Nedávno tedy město slavnostně koupilo pořádný nový kotel. A přitom Horní Paseky patří mezi velice výhodně položené místo pro solární elektrárnu. (Pouštět se do diskuzí, kdo profituje z těchto větrných elektráren, raději nebudu...)


V Brambachu hlídá ovec!


Kurpark...