neděle 21. února 2016

Vymo(u)dření

Tón v tónu.
Asi bez delšího komentáře.
Doufejme, že už kabátům doklepává posledních pár týdnů...



úterý 16. února 2016

Jak se donutit pravidelně cvičit

Než mě stihne sklátit nějaké nachlazení, které se o mě právě pokouší, shrnu svou nově zajetou cvičící rutinu, kterou praktikuji od prvního lednového týdne prakticky doteď a hodlám v ní nadále pokračovat.
Jestli to zní jako klišovité plnění novoroční předsevzetí, tak je to velká mýlka :)
Cvičila jsem celkem dost i předtím. V lednu se mi ale ozvala kamarádka, že by ráda něco pravidelně dělala, a navrhla návštěvu fitka, které je jen pro ženy. Já do té doby chodila do fitka Sluneta a je fakt, že úplně jako doma jsem se tam necítila... Nebylo to vůbec jako mé milované B-Fit studio, které definitivně skončilo. Hopsání v klubu Amazonky mě přestalo bavit úplně, protože když chodíte tři roky k instruktorkám, které se jak fyzicky, tak ve cvičební náplni nikam neposunuly, přestane vás to motivovat. Nehledě na to, že už mi to nestačilo. Pro maminy začínající úplně od píky je to opravdu fajn, ale já už potřebuji přitvrdit.

Říká se, že stačí měsíc k tomu, abyste si vytvořili návyk. Mě se to postupně podařilo se zdravou stravou, ranní přípravou smoothie, čištěním pleti atd. Občas se mě třeba v práci holky ptají, jak mě může bavit se s tím každý den patlat. Jednoduše: už nad tím nepřemýšlím.
Teď se snažím pěstovat a udržovat svůj návyk na cvičení.

Moje týdenní rutina nyní vypadá takhle:

po - fitko - 1,5 h (půl hodiny běh na páse/šlapání na spinneru a pak hodinu posilka)
út - fitko - 1,5 h
st - bazén - 1 h (půl hodiny plavání a cca 20 min relax v páře)
čt - fitko - 1,5 h
pá - nic, hned po práci jezdím do Aše
so - taebo - 1 h, tam jsem zatím byla jednou, takže zatím žiju :)
ne - nic, jsem ráda, že jsem ráda, a večer většinou zase cestuju.

Zatím to jde samo, protože mě nic nerozptyluje. Je mi jasné, že někdo s rodinou nebo hodně nepravidelným režimem to bude mít složitější.
Až budou na jaře podmínky pro sport venku, tak fitko vypustím: budu chodit běhat a bruslit a následně posilovat doma, loni mi to celkem šlo :)

(není nad vysoce kvalitní časosběrná selfíčka v řádně opatlaném zrcadle v ideálním osvětlení útulné šatny!!!)

sobota 13. února 2016

Nový bazén v Ústí

Na podzim se s velkou slávou znovu otevřela ústecká plavecká hala... Já jsem se k její návštěvě dostala až teď v únoru, tak vám po prvních dvou návštěvách sdělím své dojmy.
Abyste naplno ocenili recenzi na nový vzhled, který se možná moc neliší od jakéhokoliv jiného novějšího bazénového zařízení a není na něm zřejmě nic extra zajímavého, tak vám musím nejprve převyprávět dojmy z toho starého :) A pro ústecké, kteří bazén ve své staré podobě znají, tento popis přináším jako nostalgickou vzpomínku...

Vzhled budovy zvenčí? Komoušská krabice - to je klasika.
Minimálně vstup se ale změnil k nepoznání.
(Přímo fotku vstupních dveří se mi nalézt nepodařilo, ale pro představu to byl totožný "stajl" jako okna této budovy a klasické šedomodře lemované prosklené dveře.)

zdroj

A současná vylepšená verze: 

pondělí 8. února 2016

Rudá

Sehnat něco v červené barvě jsem se pokoušela několik posledních roků a ač by měla být touha po nějaké věci jen na základě barvy při současné nabídce obchodních řetězců banálně splnitelná, nebylo tomu tak.
Kdysi jsem chtěla rudé šaty.
Zaujaly mě jedny na Asosu a protože byly za směšný peníz, tak jsem si je objednala. Krásné jsou a nosím je (třeba zde) - ale prostě nejsou rudé, očekávala jsem podle fotky něco jiného.
Pak jsem sháněla červený svetřík.
Ten nakonec mám z C&A, ale prostě nemohl být jednoduchý! Jsou na něm knoflíky v rozestupech po dvou, což nechápu, jestli má být hezké nebo zajímavé nebo jaké. Odvařená z něj tedy opravdu nejsem, ale rozepnutý bude pěkný přes retro šatičky, takže proto jsem ho tak potřebovala :)
Kdybyste věděli, že mají v nějakém obchodě jednoduchá bavlněná trička v echt červené, dejte echo, půjdu si jich koupit pět do zásoby! Rolák, který mám na sobě, byl zatím mou jedinou vlaštovkou a je to fakt bavlna a ještě ve slevě za 150 Kč :)

A co se týče bavlny, mám k dobru ještě jednu historku.
Jeden by řekl, že bavlna je základní materiál v každém šatníku...
Nejen, že v obchodech musíme zkoumat složení každého kusu, protože samotný nápis "bavlněné tričko" již nemusí znamenat, že to tak je ze 100%, sehnat bavlněný hadr už je problém i v obchodě s metráží.
Objednala jsem si zásilku látek pro své první šicí pokusy a vybrala si dodání na prodejnu. To, že se jedná o e-shop, který má kamennou pobočku v Ústí, jsem zjistila, až když jsem měla prakticky celou objednávku hotovou. Vědět to rovnou, tak nic neobjednávám a jdu rovnou do obchodu. A také jsem to pověděla tamní sympatické paní prodavačce: ta mi ale řekla, že bych s bavlnou nepochodila, protože tu na prodejně nemají. Cože?
A opravdu - látky, podobné těm mým vybraným, se tam skutečně našly, ale tuhle s elastanem, tamhle s lycrou, potisky horší a celé to bylo tak tahavé, že bych si s tím při šití asi moc neporadila.
Zákazníci samozřejmě mají možnost si cokoliv nechat zadarmo zaslat na prodejnu, ale vysvětlujte to starým babičkám, které jsou zvyklé tam celý život nakupovat a teď je vyděsíte slovem e-shop!




čtvrtek 4. února 2016

Leden

Pro zavzpomínání na první měsíc nového roku malá rekapitulace...

Leden jsem zahájila svým zatím nejradikálnějším zastřižením. A mám pocit, že je to konečně to pravé :)
Ne, že bych netoužila po dlouhých vlasech, to zase jo, občas se mi zasteskne... Ale tohle je tak krásně nenáročné na údržbu, stačí se podrbat a mám stajlink, nad to prostě není :)
Nevýhodu mám jen při cvičení, protože tato délka nejde zagumičkovat, a tak mi padají prameny do obličeje (čelenku jsem zkoušela, ale vypadá to hrozně a o pohodlnosti být řeč také nemůže).
Tady je mám vyžehlené ihned po ustřižení...


...a takhle vypadaly druhý den:


Dárek, který jsem nadělila sama sobě hned po Vánocích. Prostě splněný sen, jen doufám, že budu mít dost času se s ním pořádně naučit.


úterý 2. února 2016

Ústecké dominanty

...a mezi ty se já nepočítám, ať není nadpis závádějící!
I když je to vlastně (zase) o mně.
Takhle to vypadá, když je mínus deset a nechcete umrznout. Takže takový zaházený chaos. A možná pekelně nesourodý. Možná jsem si mohla vzít jednobarevnou šálu, ať to tolik neřve. Třeba černou. Možná je divoký i ten kožíšek, tak snad příště jemnější kabát - co takhle černou klasiku?
Ba ne, pokud takhle uvažujete, běžte se kochat do českých ulic a ne na tento blog!